Časté dotazy našich zákazníků


Dioptrické brýle

 

  • Mám brýle na čtení a nevidím s nimi na monitor počítače?

Brýle na čtení jsou vyměřeny pouze na vzdálenost 40 cm, a proto nemohou být pohodlné na větší vzdálenost, kde se nachází monitor počítače. Proto je třeba vyměřit dioptrie na vzdálenost monitoru, která bývá většinou 60-80 cm a tím se dioptrie liší od čtecích.Tyto rozdílné dioptrické hodnoty se pak mohou zhotovit jako tzv kancelářské nebo pracovní brýle. Tyto brýle jsou vždy zhotovovány podle individuálních potřeb zákazníka s ohledem na jeho pracovní prostředí a jeho četnost střídání vzdáleností.

 

  • Mám multifokální brýle a při celodenní práci s PC mě bolí za krkem?

Multifokální neboli progressivní brýle jsou univerzální korekční pomůckou pro běžný život. Abychom s nimi dobře viděli vše co potřebujeme, musíme při střídání pozorovaných vzdáleností měnit směr pohledu očí a současně i pohybovat hlavou. U kvalitních multifokálních brýlí je tento pohyb přirozený a není nijak omezující. Tyto brýle však nejsou určeny k celodenní práci s počítačem, protože požadovanou dioptrii, která odpovídá vzdálenosti monitoru si sice přirozeně a jednoduše “najdeme” v brýlích, ale je velmi nepohodlné takto “setrvat” delší dobu. K této činnosti jsou pak určeny jiné, konkrétně k počítači individuálně zhotovené brýle, které tuto námahu odbourají.

 

  • Pálí mě oči když pracuji s PC?

Při dlouhodobém koukání do monitoru je náš zrak namáhán a velmi se soustředíme. Bolest hlavy nebo pálení očí je způsobeno nejenom tím, že málo mrkáme a tím nám osychá rohovka, ale i pravděpodobným deficitem dioptrií. Mohou pomoci zvlhčující oční kapky, ale ne na moc dlouho. Určitě je na místě důkladná kontrola zraku optometristou, který většinou odhalí i nepatrné odchylky od dokonalého vidění a tyto problémy odstraní. Mnohdy právě několik let nekontrolovaný zrak odhalí práce s počítačem.

 

  • Když často střídám pohled z blízka na dálku a obráceně, brzy se mi vše rozmazává a pak nevidím dobře na žádnou vzdálenost a to mi ještě není 30 let...

Porsche designPři střídání pohledu na různé vzdálenosti by neměl nastat tento problém pokud jsou správně naměřené a správně vyrobené brýle nebo kontaktní čočky a máme správně vyvinutý zrakový aparát. V mladším věku nám postačí správné dioptrie tzv na dálku a naše čočka nám svým vyklenování (akomodací) vždy zaostří vidění na různé bližší vzdálenosti, tak jako funguje každé zdravé oko bez dioptrií. Bohužel mnohdy svůj zrak přetěžujeme nebo si neseme nějaký nekorigovaný zrakový handicap z dětství nebo z mládí a rázem máme zaděláno na bolest hlavy, rozmazané vidění, bolest očí nebo “za očima” a tím i rychlou únavu a malou výkonnost.

Zde je na místě návštěva optometristy, který zrak důkladně proměří. Zjistíme nejen ideální dioptrie na různé vzdálenosti, ale změříme i jiné hodnoty, jako je např. akomodační šíře nebo nějaká forie, tedy skrýté šilhání, které se dá dobře napravit změnou chodu paprsků do oka. Z naměřených hodnot, zjištěných nároků na zrak, popřípadě i individuálních pracovních podmínek umíme doporučit vhodné brýle nebo kontaktní čočky. Velmi často pomáháme lidem individuálně zhotovenými brýlovými čočkami na různé pracovní vzdálenosti, s relaxačním účinkem do blízka nebo i na velmi drobnou až titěrnou práci.

 

  • Večer, když řídím auto a  stmívá se,  rozostřuje se mi vidění a často až na poslední chvíli rozpoznám tmavou postavu na kraji silnice.

Při změnách světelných podmínek, oslnění nebo přechod ze slunce do tmavé místnosti se oko musí na tuto změnu zadaptovat. Každý člověk má tento adaptační čas jiný, nedá se změřit a nedá se natrénovat. Lze jej však určitě zjemnit na méně nepříjemný pocit. Každý člověk, ať už má dioptrie nebo ne, při šeru a tmě prožívá tzv. myopizaci oka, což laicky řečeno oku chybí cca - 0,25 dioptrie. Což pokud máme neaktuální dioptrie v brýlích nebo kontaktních čočkách např. jen 0,5 dpt, pak je náš výsledný deficit za šera větší a naše rozlišovací schopnost mnohem menší. Když k tomu přidáme ještě třeba déšť a jemně zaprášené okno auta zevnitř a rychlost, kterou jedeme, máme zde velké riziko pro chodce, cyklisty nebo jen předměty u silnice, špatný odhad vzdálenosti apod.  I tato otázka na vaše zkušenosti s vlastním viděním je často kladena před vlastním měření zraku.

 

  • Mohu mít dioptrické sluneční brýle?

Ano, lze vyrobit sluneční brýle s různým zabarvením, sytostí barvy, povrchovou úpravou i polarizací. Vždy vám poradíme jaké zabarvení nebo druh brýlí je vhodný na tu, kterou činnost. Často vyrábíme brýle pro řízení motorových vozidel, pro různé sportovní disciplíny outdoorové i indoorové. Pro různé hobby nebo i nemocné a poškozené sítnice.

 

  • Existují jedny univerzální brýle na všechno?

Bohužel ne. Jako všechno univerzální v některých situacích nefunguje, může se stát, že právě ta méně fungující situace je vaše stěžejní a pak určitě zanevřete na tento výrobek. Takže to co vyhovuje jednomu nemusí vyhovovat druhému. Jsme individuality a potřebujeme tedy individuální přístup. Je mnoho brýlí na více potřeb, ale vždy jsou tam nějaké limity. My je známe, jsme odborníci na vidění a víme, kdy vaše brýle budou dobře fungovat a kdy omezeně.

Kontaktní čočky

 

  • Aplikace kontaktních čočekJaké vady lze korigovat kontaktními čočkami?

Lze korigovat myopii (krátkozrakost), hypermetropii (dalekozrakost), astigmatismus (nerovnoměrné zakřivení rohovky) a presbyopii (vetchozrakost - nestejné dioptrie na dálku a na blízko). Pokud již nosíte brýle a chcete změnit svou image nebo vám brýle prostě vadí, je na místě nás navštívit a vyzkoušet kontaktní čočky.

 

  • Když budu nosit kontaktní čočky nepotřebuji brýle?

Ke kontaktním čočkám je vždy vhodné mít v zásobě i brýle s aktuálnímí dioptriemi i když nosíte kontaktní čočky stále. Občas se totiž může dostavit jakékoliv podráždění očí nebo i alergická reakce, popřípadě nějaký zánět a pak je vždy nutné přerušit nošení kontaktních čoček dokud nejsou oči opět naprosto zdravé. Samozřejmostí je likvidace kontaminovaných čoček, pouzdra a pinzety, změna čistícího roztoku, popřípadě i typu kontaktních čoček.

 

  • Roční kontrola při nošení kontaktních čoček obsahuje tato vyšetření a proč?

Roční kontrola očí se vždy provádí s nasazenými kontaktními čočkami. Po úvodním rozhovoru, který se týká hlavně změn celkového zdraví zákazníka a spokojenosti s čočkami, se ptáme i na změny v životním stylu. Kontrolujeme vidění v čočkách, pohyb kontaktní čočky na rohovce, změny předního segmentu oka pomocí mikroskopu a případně kontrastní látky, změny objemu i kvality slzného filmu. Reakce zornic a případné změny v průhlednosti optických medií. Některé změny na oku mohou signalizovat i celkové onemocnění nebo onemocnění jiného orgánu. Nebo naopak změny v organismu se často projeví v náhlém diskomfortu nošení kontaktních čoček.

 

  • Proč chodit pravidelně na kontroly s kontaktními čočkami?

Kontaktní čočky naléhají přímo na rohovku - nejcitlivější místo na těle. Jakékoliv dráždění, tlak nebo špatná reakce na materiál kontaktních čoček, design a okraj čočky, popřípadě na používaný čistící roztok nebo dobu nošení. Pravidelné kontroly očí u stálých nositelů čoček by měly být každých 6 měsíců, u občasných nositelů postačí 1x za rok.  Při kontrole lze včas odhalit počínající defekty či budoucí patologie. Poškození zraku není jen špatné vidění, ale i změny v slzném filmu, výživě a průhlednosti  rohovky, správné funkci spojivky a stavu víček. Aplikaci kontaktních čoček, jejich správný výběr a následné kontroly očí náleží vždy jen do kompetence optometristy - kontaktologa, proto každý nositel kontaktních čoček by měl mít svého kontaktologa.

 

  • Rizika spojená s nošením kontaktních čoček

Druh, materiál, design, okraj, zakřivení kontaktní čočky, správně zvolený čistící roztok, vhodnost délky nošení, prostředí v němž se nositel pohybuje a mnoho dalších veličin ovlivňuje správnou aplikaci kontaktních čoček. Na komfort a pohodlí má také velký vliv kvalita  a množství slzného filmu oka, tlak a pohyb víček, dlouhodobé i krátkodobé používání léků, vliv má i léčba kortikoidy a hormony, těhotenství a laktace, diabetes a jiná celková onemocnění. Nošení čoček déle než je jejich použitelnost, nesprávná hygiena rukou, pouzdra nebo pinzety, spaní v čočkách z materiálu, který není určen ke kontinuálnímu nošení nebo pohyb nositele v nevhodném prostředí. To je jen malý výčet vlivů na zdravé nošení kontaktních čoček. Proto je třeba aplikaci a následné kontroly vždy svěřit do rukou zkušených optometristů kontaktologů, protože vše co si způsobíme na oku nesprávným počínáním se nedá nikdy vrátit zpět, dá se někdy zastavit včasnou léčbou, ale důsledky si již neseme po celý život.

 

  • Mají kontaktní čočky  UV ochranu?

Kontaktní čočky ve svém materiálu obsahují absorbery UV záření, ovšem chrání oko pouze v místě rohovky. ostatní části oka propouštějí UV paprsky dále do oka až na sítnici, kde může UV záření poškozovat zrak. Veškeré UV záření, které se dostane do našeho těla, včetně oka se pěkně načítá a s věkem je nám vše sčítáno. Takže kůže nám dříve stárne (ztrácí elasticitu), v oku se dříve kalí čočka (šedý zákal - katarakta) , poškozuje se nám sítnice (Věkem Podmíněná Maculární Degenerace končící slepotou) nebo různé zhoubné novotvary kůže a očí. 

Proto je třeba oči chránit buď kvalitními slunečními brýlemi, dioptrickými brýlemi s UV filtrem (UV filtr není zabarvení) nebo kontaktními čočkami společně se slunečními brýlemi.

 

  • Víte, že brýle mohou být při sportu nebezpečné?

Brýlové obruby i když budou z pružného materiálu, mohou při  úderu např. sportovním náčiním prasknout a zranit Vás v obličeji nebo přímo v oku. Brýlové čočky (skla) i když jsou z plastu mohou se zlomit a zranit Vás. 90% úrazů oka jsou způsobeny použitím nevhodných ochranných brýlí nebo je postižený nepoužil vůbec.

Proto jsou pro sportovní činnosti nebo vaše hobby nepostradatelné kontaktní čočky. A jaké jsou jejich výhody? Jsou bezpečnější - nezraní Vás v obličeji nebo v očích. Budete mít větší zorné pole - nikoliv orámovaný prostor brýlemi. Na kontaktní čočky můžete používat sportovní aerodynamické sluneční brýle, jsou z polykarbonátu, tedy bezpečné netříštivé, mají ideální prohnutí, aby nikde nepronikaly UV paprsky do našich očí a tím i chrání proti prachu, vniknutí cizího tělíska do očí větrem, hmyzu nebo při práci s odlétajícími úlomky materiálu a chemikáliemi, a pod.

Pokud z jakéhokoliv důvodu nenosíte kontaktní čočky, lze vyrobit i sportovní nebo ochranné dioptrické brýle z netříštivého materiálu (zde je ovšem omezený počet dioptrií).

Měření zraku

 

  • Proč chodit na měření zraku k optometristovi?

Optometrista je vysokoškolsky vzdělaný pracovník zaměřený na měření zraku, odborné poradenství pro optické korekční pomůcky a aplikaci kontaktních čoček a s tímto spojená vyšetření. Náplň práce optometristy je upravena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. Nestanovuje diagnozu, ale zjistí-li jakoukoliv odchylku od ideálního stavu zdraví očí je povinen doporučit další vyšetření oftalmologem nebo  jiným lékařským specialistou. Studium optometrie je zaměřeno dílem na lékařské vědy a dílem na fyzikální vědy. Optometrie není regulována žádnou zdravotní pojišťovnou, vyšetření  tedy nejsou časově limitována, mohou se v krátkém časovém úseku opakovat a mohou se zde uplatňovat i nejnovější vyšetřovací metody. Tato služba je tedy zpoplatněna.

 

  • Co je to za oční vadu krátkozrakost - myopie?

Krátkozraké oko se vyznačuje tím, že je prodloužená jeho předozadní osa a nebo je velká lomivost optické soustavy. Jedná se o vadu, kdy paprsky dopadající do oka a tvoří obraz před sítnicí. Na sítnici tak vzniká neostrý obraz a jedinec s touto vadou vidí neostře do dálky a pohodlně do blízka. Příčinou bývají dědičné faktory, nadměrná zátěž očí v dospívání, nadměrná akomodace a jiné. Teorií o vzniku krátkozrakosti je několik, ale žádná z nich nedovede vznik myopie spolehlivě vysvětlit. Krátkozrakost je velmi frekventovanou vadou a v posledních letech dochází k jejímu nárůstu. Myopii rozlišujeme podle dioptrií na lehkou (0 - 3D), střední (3,25 - 6D), vysokou (6,25 – 10D) a těžkou (nad 10,25D). Tato vada je vždy označena znaménkem mínus (-).

 

  • Co je to za oční vadu dalekozrakost - hypermetropie?

Dalekozraké oko se vyznačuje tím, že má krátkou předozadní osu a nebo nedostatečnou lomivost optické soustavy. Jedná se o vadu, kdy paprsky dopadající do oka a tvoří obraz za sítnicí. Na sítnici tak vzniká neostrý obraz a jedinec s dalekozrakostí vidí neostře zejména do blízka, ale také do dálky. Pokud vidí ostře do dálky, tak jen za zvýšeného úsilí. Tato zvýšená námaha může způsobovat různé potíže jako je pálení očí, bolest, překrvení, pocit suchého oka, bolesti hlavy a jiné. Dalekozraký může v mládí vidět docela dobře. S postupem let vidí hůře do blízka a časem i do dálky. Dalekozrakost je vrozená vada, mnohdy dědičná. Její hodnoty se obvykle pohybují od +2 do +6 dioptrií. Tato vada je vždy označena znaménkem plus (+).

 

  • Co je to za oční vadu astigmatismus?

Astigmatismus se někdy vyskytuje samostatně, ale často se projevuje v kombinaci s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Jde o vadu cylindrickou. Rohovka nemá pravidelný polokulovitý tvar, ale v určité ose je více oploštělá nebo více zakřivená. Nemá tedy přibližný tvar koule, ale lehce stlačeného jakoby ragbyového míče. Tak dochází ke vzniku dvou neostrých obrazů. Osoba s astigmatismem vidí rozostřený, zamlžený a deformovaný obraz na všechny vzdálenosti. Astigmatická vada významně zhoršuje kvalitu vidění. Tato vada je označována přídavnou dioptrií tak zvaným cylindrem. Jedná se o torickou hodnotu korekce.

 

  • Co je to za oční vadu presbyopie - vetchozrakost?

Presbyopie neboli starším českým názvem stařecká vetchozrakost (český název se prakticky nepoužívá, protože příliš zdůrazňuje stáří pacienta, ačkoliv se vyskytuje již ve věku, kdy se jen málokdo cítí být starý). Nejedná se o klasickou oční vadu, ale jde o fyziologickou ztrátu akomodace, tedy schopnosti oka zaostřovat do blízka. Objevuje se u každého člověka ve vyšším věku jako projev přirozené degenerace materiálu oční čočky. První příznaky presbyopie se objevují přibližně kolem 40. - 45. roku věku a uvádí se, že kolem 60 let se situace často stabilizuje a dále se již podstatněji nemění. Není to tedy oční vada v pravém smyslu slova, ale spíše přirozený důsledek stárnutí organismu. Znesnadňuje se zraková ostrost při vidění do blízka jako je např. čtení, jemné ruční práce, hledání v mobilním telefonu a dále i práce na počítači. Pokud nejsou tyto obtíže řešeny, objevuje se právě při práci na blízko mnoho nepříjemných jevů jako je bolest hlavy, pálení očí, nadměrné slzení nebo naopak pocit písku v očích, atd.

Kontaktní informace

HANEL OPTIK
Masarykovo náměstí 59
Chrudim
537 01
Česká republika
IČ:
DIČ
GPS: 49°57'11.775"N, 15°47'22.64"E